JAK  *STOPOVAT  V  ČECHÁCH
( poznatky k : 2004-09-26 )



vyhledávání :  stopujeme, stopování, stopař, stopovací, stopem.


Co zde najdete

 - poučky, jak snáze *stopovat. Stránka je sice delší, ale trpělivost růže přináší.
   Kdo malou trpělivost má, malého úspěchu ( i při *stopování ) dosáhne.


Dvě hlavní věty ke *stopování :

1) Umění *stopaře je úsměvem si ulovit vůz
2) Kdo Tě chce vzít ten Tě vezme, kdo ne ten ne
    (
a nemá cenu se pro to rozčilovat nebo na něj ukazovat jakékoliv posuňky ).
   Ta druhá poučka také hodně pomáhá, když dochází trpělivost. Navíc Tě vezme člověk, který
Tě chtěl vzít a v dnešní době ( 2004-09-26 ) už jsou to skoro všichni vyjímeční lidé, žádní prohlížeči ( tj. jestli jsi dobře ustrojený a usmíváš se, tak Tě vezmu, jinak ani náhodou ).
Často si tito lidé také postesknou, že *stopařů ubývá a že je jich u cesty vidět čím dál méně. A to nejen v Čechách, ale i v Evropě. Věřme však, že se nálada v lidské společnosti zlepší, až Bush a jemu podobní přestanou mohutně šířit slovo "*terorismus", a že se potom bude všem zase dařit lépe. Protože kde není strach je úsměv, pohoda, přátelství, pochopení pro druhého a spolupráce. Pěkné, že ? Avšak co pro to děláš Ty ? Kdy chceš začít ? A čím ?




  všeobecné rady

 - stát tak, aby si mě mohl řidič dobře prohlédnout a pokud možno nestopovat zády k němu ( za chůze kupředu );

 - stát tak, aby za mnou byl dostatek místa k zastavení a aby to místo řidič viděl a mohl posoudit, jestli tam z té rychlosti, kterou jede, dokáže zabrzdit;

 - pokud možno nestát do kopce nebo naopak z prudkého kopce, natožpak v zatáčce či na jinak nepřehledném místě. Neohrožujete jenom řidiče, ale především sebe;

 - stát na zastávce nebo u výjezdu čerpací stanice ( budí to dojem, že ti ujel *autobus );

 - dobře se také stopuje za přejezdem *kolejí, kde je alespoň trochu místa k zastavení, protože tam řidiči musí zpomalit ( např. za Ml. Boleslaví k Jičínu );

 - být slušně oblečen ( tak, jak se to pro danou dobu a počasí očekává; né být v parném létě nabalený s kulichem na hlavě :-> ( i kdybys byl nemocný ) - to budí krajní nedůvěru ), učesaný, být uvolněný, usmívat se; ne upjatý - vždyť o nic nejde :-)) - kdo Tě chce vzít, ten Tě vezme, kdo ne, tak ne. A nemá cenu jet s člověkem, který tě vzal jenom proto, že cítil, že musel. Pak je ve voze napjaté ovzduší a dá dost práce to napětí prolomit;

 - s batohem u nohu ( pokud to jde ), aby řidič viděl, koho a co všechno by vlastně bral

 - paty u sebe, vzpřímený, vyzařovat pohodu, úsměv;

 - s cedulkou udání místa, kam bys rád ( většinou zkratka okresu nebo města ( popř. dole PROSÍM - zvláště v noci a u žen to budí důvěru ) );

 - někteří řidiči Tě berou proto, že si chtějí povídat, jiní Tě berou mlčky a povídat si ani moc nechtějí
   - dá se o vycítit třeba podle nahlas puštěné hudby či pořadu v rozhlasu a zařídit se podle toho ( mlčet jak ryba :)
. Nebo naopak se ptají, někdy až vtíravě, ale každý jsme jiný a tak si s ním povídám, jak si přeje;

 - dá se stopovat po celý rok nezávisle na počasí ( kolik je sněhu nebo jak hodně prší ), jenom se v zimě řidiči více ptají, jestli tam už stojíš dlouho ;-);

 - na delší vzdálenosti ( do ciziny apod. ) je dobré se na www.spolujízda.cz nebo www.autostop.cz s někým domluvit, popř. máš-li nějaké známé, o nichž víš, že tím směrem občas jezdí, tak s nimi;

 - samozřejmostí je nestopovat nemocný, opilý a jinak společensky unavený, protože tím děláš špatné jméno stopařům v podvědomí všech řidičů v Čechách a ten daný řidič pak už nemusí nikdy vzít dalšího stopaře :-(  anebo, co hůř, zase se dostane do rozvidu ( *televise ) zkreslená zpráva, co jsou *stopaři za zvěř a jak je životu nebezpečné je brát. A většina tomu spolehlivě uvěří, protože si nikdy nic neověřovali, ani se nenamáhají. Prostě slepě věří tomu, co jim sdělovací prostředky předhodí;

 - neplivat a nekouřit při okolo projíždějících vozech - není to vhodné. Několik řidičů - kuřáků mi řeklo, že ač sami kouří, tak by nevzali *stopaře, který kouří na *stopu;

 - nesvěšovat ruku dříve, než okolo tebe projede, i když už víš, že ti nezastaví ( tedy kromě vozidel, kde jsou jen dvě sedadla a obě obsazená ). Sice je ten řidič třítečkový *), protože v dokonalém případě by mohl alespoň naznačit, že na první odbočce zahýbá nebo dokonce zastavit a říci, že sice jede tím směrem, ale někam úplně jinam ( což tobě ale může dost pomoci, protože řidič nikdy neví, kam *stopař přesně potřebuje ) a třeba by Ti mohl nějak pomoci ( každý kousek se hodí :), ale Ty mu nemusíš dávat najevo, že už Tě nezajímá, když Tě nechce vzít;
*) slovíč
ko "třítečkový" má vždy špatný význam

 - když ti někdo zastaví a tobě nevyhovuje vzdálenost či směr, kterým jede nebo to, že kouří tak je slušností mu alespoň říci : ... ale děkuju Vám, že jste mi zastavil. Na shledanou.;

 - stopovat se dá všechno, jednou mě překvapivě vezl kluk z Vysoké Libně do Liblic na motorce, jednou jsem jel na traktoru s rozbitým kolem 7 km do Křince, dvakrát mi zastavil autobus, 4x TAXI ( vše zadarmo ), TIRáci a Avie také stavějí, ale spíše lidem bez cedulky; jel jsem s popelářem, v narvané 105ce ( čtyři mohutní chlapi ), ... ;

 - když stopuješ na jednom místě s cizí holkou, je dobré se s ní domluvit, aby ona stála vepředu a popř. se toho řidiče pokusila ukecat, protože holka vždy odjede dříve než ty. Nebo, pokud si věříte, *stopujte společně;

 - za chůze stopovat jen na nejzapadlejších okreskách jinak si vyhlédnout dobré místo podle výše uvedených rad a na něm čekat;

 - stopovat sám ( a pokud možno sám i na místě ) a při úlovku poprosit řidiče, že támhleto ( o 20 m dále stojící ) je můj bratr či *kamarád a jestli by ho mohl také vzít. Většinou to vyjde ( zvláště u bratra a  je-li alespoň trochu podobný :-)  Takhle jsem už pomohl spoustě náhodných stopařů, co se mnou stáli na jednom místě a neměli takové zkušenosti jako já;

 - batoh si ve vozidle dávat mezi nohy, popř. poprosit o uložení do zavazadlového prostoru vozu ( ne na sedačky, protože řidič neví, že ho třeba máš nový nebo čistý ). Pokud má vůz nafukovací pytlíky, není dobré mít mezi nohami velký batoh ( omezuje pohyb nafukujícího se pytlíku ) nebo pokládat cokoliv na zadní sedačky, protože to do vás zezadu plnou *vahou narazí, dojde-li k nehodě;

 - neohrožovat řidiče stáním na nevhodném místě nebo rukou / *cedulkou příliš nataženou do vozovky, chovat se u krajnice slušně ( ne jako někteří při přebíhání celé dálnice na Černém mostě );

 - zdržet se projevů vlastní nevole, když ti ten řidič nejen nezastaví, ale naopak na tebe ještě ukazuje všelijaké posuňky ( cvičíš si tím báječně trpělivost );

 - nestopovat s *walkmanem, *brýlemi, s velkým výstřihem atp. Prostě tomu řidičovi nenaznačuj, že je ti jedno, jestli Tě vezme on nebo někdo jiný. S mandarinkou ( stromek ), *rámem kola nebo obrovským batohem a ještě taškou jeti možno jest - mám to vyzkoušené :-)), ale být drzý, to není zdvořilé;

 - pokud se budeš rozhodovat, kudy pojedeš, vždy si vyber cestu, kudy jezdí více vozidel, protože tam je větší naděje, že rychleji odjedeš. Toto neplatí na některých okreskách mezi vesnicemi, kde každý vidí, jakým směrem jdeš a kolik vozů Tě asi tam může vzít ...

 - bezpečnost ? To jsou hloupé řeči chudáků. Za celou dobu se mi nic nestalo a slyšel jsem spoustu povídaček, jak špatně někteří řidiči i *stopaři dopadli. Je pravda, že jsem kluk, 190 čísel vysoký, i když žádný svalovec, takže by si na mě málokdo *troufl, ale nikdy jsem nezažil ani náznak něčeho podobného jako *pistole, "dej mi *peníze", "nech mi tady batoh" ( popř. že by mi s ním ujel - vzadu v *kufru ), "pojď se mnou do lesíka" apod. Jel jsem dvakrát s opilým člověkem, ale povídáním jsem udržoval jeho pozornost tak, že jsme dojeli. ( Tvrdohlavě odmítal moji nabídku, že bych za něj řídil. )  Jel jsem s cikány, Vietnamci, páchnoucími zemědělci i *milionáři ( prostě se všemi těmi, kteří jsou skoro pro všechny Čecháčky hlupáci ) a nikdo nebyl takový, jak se o něm říká. Naopak, jsem vděčný, že tito lidé dokázali překonat tlak většiny a pomoci jednomu z nich ( i rozhovory ). Toho si opravdu *vážím.


  v noci

 - stát pokud možno v obci ( na zastávce ) nebo na čerpací *stanici, pod svítilnou, slušně oblečen a s cedulkou ( na které může být připsáno PROSÍM ).
   Úsměv menší. Ve dne jsem ulovil na rozesmátý obličej již mnoho lidí, však v noci podezřelé by to bylo :->;

 - v noci si opravdu dávej dobrý pozor na to, jak se tváříš, jak stojíš, jak celkově vypadáš; hodně na tom závisí jak rychle odjedeš. A navíc v noci jezdí méně vozů, takže máš větší možnost se na každého zvlášť soustředit;


  na dálnici

 - stát pokud možno na rovném dlouhém přehledném úseku nebo na výjezdu z čerpací stanice či na připojovacím pruhu.
Nejbezpečnější stanoviště se mi zdá býti v Praze na Černém Mostě;

 - za deště nebo sněžení tak, abys bych co nejméně mokrý / zasněžený, protože někdo tě zrovna a jen kvůli tomuto nevezme do svého ( drahého / nového / čistého / ... ) vozu;

 - určitě cedulku ( nejvýše tři písmena nebo rychle pochopitelné znaky, např. D v *oválu jako že bys rád k bratrům Němcům ), protože tady se jedná o větší vzdálenosti a řidič by rád věděl, kam potřebuješ;

 - nechávejte si mezi sebou jisté rozestupy, poněvadž si Tě řidič může z té řady vyzobnout ( zvláštěpak máš-li *cedulku místa kam on zrovna jede ) a není tolik nejistý, že když zastaví, tak se mu do vozu nasypou další dva *stopaři;

 - sedat na bobek a zároveň *stopovat se dá, ale já když vidím přijíždějící vůz ( možný odvoz :), tak se postavím a snažím se alespoň trochu zapůsobit, i když jsem už třeba dost unavený. A nebo si dát na chvilku ( 3 min ) úplný voraz, uvidíš, jak se ti zvedne nálada;

 - když je vás na jednom místě MNOHO ( :-) ), tak je dobré popojít, klidně o dva km dál, protože, jak řekl jeden řidič, osamělý voják v poli má u něj větší šanci než celá tlupa pohromadě. To platí zvláště o Černém Mostě v Praze ( výjezd na MB, CL, JN, LB, JC, TU ). Řidič se třeba také bojí, že když by zastavil mezi hejnem *stopařů, takže se jich k němu nahrne mnoho a budou ho ukecávat, když on chtěl vzít jenom jednoho. Anebo také může mít pocit méněcennosti, že by vás nepobral všechny, tak raději nezastaví nikomu - to je pořád čecháčkovské myšlení;



 na okreskách

 - je možno stopovat i za chůze a dovolit si se s řidičem domlouvat posuňky, jako třeba ukázat na hodinky, že pospícháš (
ovšem s úsměvem - *škoda, že to v dnešní době musím tolikrát připomínat ) nebo zaprosit nebo náklaďákům ukazovat cedulku o něco výše než osobákům a přátelsky se zakřenit, aby viděli, že je to určeno jim :-)



 špatné věci

 - jede-li muž se ženou, ona obvykle rozhoduje, jestli bude muž moci *stopaře vzít, jako kdyby byl on nesvéprávný a nemohl se
rozhodovat sám, ač by ho jinak rád vzal. Slyším až sem ten řev tatíků a jejich žen za to, co jsem teď napsal, ale kdo vás nutí dělat něco, co nechcete ( nechat se někým či něčím omezovat ) ? V tom případě nejste svobodní. Vyjímka potvrzuje pravidlo : vzali mě *manželé, kteří procestovali v malinké dodávce celou Evropu a pěkně jsem si s nimi popovídal o místech, kde jsme byli ...


 - na stopu se neotáčím za vozy, které projely okolo - buď mě berou hned nebo pak zatroubí ( popř. ještě zacouvají ), když mě přejedou ( - projedou okolo mě :)  anebo nejsou hodni pohledu ;-)  Někdy se také stane, že to vypadá, jako kdyby už stavěl a on buď za Tebou někam zatáčí a nebo Tě jenom zkouší, jestli se pohneš z místa a rozeběhneš se za ním. Tohle dělají s oblibou mladí kluci. Pak jsou ještě případy, kdy se do Tebe někdo vysloveně snaží najet, čekajíc, že uskočíš.





Odkazy na stránky o *stopování
( ne všechny musí ještě platit, ale jako vodítko mohou pomoci )



http://dusan.pc-slany.cz/stop/default.htm

http://www.sweb.cz/denisaanders/BulTur2000/Stopovani.htm ( v Turecku )

http://ad.studovna.cz/scripts/detail.asp?id=3722







Ptejte se, rád Vám pomohu, budu-li moci.  S-malt :-)  :  ondruska u *centra ( .cz ).
2004-09-26-20:44, samostatná stránka